Rozhovor s M. Plunderem

Jak jste se dostal k horolezectví?

Přes starší kamarády ve skautském oddíle asi v patnácti letech.

Jak jste se fyzicky připravoval na výstup na horu?

Tak samozřejmě fyzicky se člověk musí udržovat pořád, ale pokud jde o tu fyzickou kondici, tak určitě v tělocviku chodíme běhat a doplňuji to po večerech třeba jízdou na kole.

Proč zrovna Trango Tower?

Protože je to největší dominanta pohoří Karákoram a v podstatě v této nadmořské výšce nenajdete na světě nic tak impozantního.

Lze na horu vystoupat i v jiném ročním období?

Dost pochybuji, protože zde později nastávají monzunové deště, takže proto nevím, jestli by to byl v zimě dobrý nápad.

Byl výstup na Trango Tower vaším prvním?

Samozřejmě, že ne, mám už za sebou několik výstupů, ať už letní i zimní tatry, Kavkaz, Alpy, Severní Amerika, ale určitě bych označil za nejlepší výstup na horu Fitz Roy v Patagonii.

Neměl jste obavy o své bezpečí v období pobytu v Pákistánu, jakožto v teroristické zemi?

Trochu nás měsíc před odletem zmátla zpráva z ministerstva zahraničí, která varovala před  návštěvou určitých míst, mezi kterými byla i ta naše. Ale přímo na místě jsme žádný pocit nebezpečí nepociťovali.

Jaký byl váš první dojem, když jste horu uviděl?

Znal jsem ji z fotek, ale fotka je fotka, je to něco jiného, než když tu horu poprvé uvidíte, když se k ní blížíte. Zjednodušeně je to prostě obrovská krásná kilometrová věž.

Nastaly během vašeho výstupu nějaké závažnější problémy?

Kromě toho, že jsme jednou nestihli dolézt do místa přespání, tak určitě celkově vyčerpání a celková obtížnost byly jedny z problémů. Navíc při slaňování se nám zaseklo lano, a tak jsme ho museli uříznout, takže posledních dvanáct slanění jsme měli trochu komplikovanějších.

Měl jste někdy v průběhu výstupu chuť to vzdát?

Několikrát.

Jaký pocit jste měl při dosažení vrcholu?

V podstatě skoro žádný, protože jsme se těšili, jaká tam bude velká plošina, jaký uvidíme výhled na K2 a Gasherbrum, jenže jsme tam vylezli se zpožděním, tudíž za tmy, a úplně vyčerpaní. To, že jsme překonali horu, nám došlo až v základním táboře, protože každý výstup končí až dole.

Neměl jste problém s konzumací nějakého pákistánského jídla?

Určitě ne, pákistánská kuchyně je velice výborná. Pouze mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na ostrost jídel, jelikož taková jídla nemusím.

Kam se chystáte příště?

Plány máme, ale nebudu je prozrazovat.

Děkujeme za rozhovor.

---

Zdroje: http://www.lezec.cz/clanek.php?key=13224&nazev=nameless_trango_tower_2016; Michal Plunder, Jindřich Bednář